Výroční setkání EAC v Altamiře

Evropská archeologická rada (EAC) dlouhodobě udává směr diskuzím o správě a ochraně archeologického dědictví v Evropě. Mnohé z jejích doporučení inspirují také rozvoj infrastruktury AIS CR. Přinášíme vám proto reportáž z letošního výročního zasedání.

Text vychází z článku publikovaného v časopise Přehled výzkumů 67/1 a je zveřejněn se souhlasem redakce.

Ve dnech 19.–21. března 2026 se uskutečnilo 27. výroční zasedání Evropské archeologické rady (EAC – Europae Archaeologiae Consilium) v návštěvnickém centru u jeskyně Altamira ve španělské Kantábrii. Hlavním tématem letošní konference bylo Bridging Borders in Heritage Protection: Best practice against archaeological crime. Vedle samotné konference jsou pravidelnou součástí setkání také workshopy pracovních skupin při EAC. Česká republika byla aktivně zastoupena Národním památkovým ústavem, Archeologickým ústavem AV ČR, Praha (ARÚ), a Archeologickým ústavem AV ČR, Brno (ARÚB).

Evropská archeologická rada a její poslání

Evropská archeologická rada sdružuje instituce z členských států, které mají ze zákona odpovědnost za správu archeologického dědictví. Českou republiku, jako jednoho ze zakládajících členů, zastupuje Národní památkový ústav jako řádný člen a Archeologický ústav AV ČR, Praha jako člen přidružený. Naše země má dlouhodobě své zástupce také ve vedení této organizace.

Posláním EAC je podporovat spolupráci a výměnu informací mezi těmito institucemi, přispívat prostřednictvím pracovních skupin k formulaci společných přístupů v archeologické památkové péči a působit jako poradní orgán ve vztahu k Radě Evropy a Evropské unii. Současně podporuje ochranu, odborné poznávání, publikování, prezentaci a zpřístupňování archeologického dědictví veřejnosti a napomáhá k lepšímu porozumění, jak s ním nakládat.

Kopie jeskyně Altamira, známá jako “Neocueva”. © Ministerio de Cultura. Museo Nacional y Centro de Investigación de Altamira.

Historie a vývoj EAC

Vznik EAC v roce 1999 navázal na setkání a „kulaté stoly“ správců archeologického dědictví, které se odehrávaly v rámci každoročních konferencí Evropské archeologické asociace (EAA – European Association of Archaeologists). U zrodu nové organizace stáli členové expertního výboru, který připravil znění Maltské úmluvy. V kontrastu k organizacím založeným na individuálním členství, jakou je právě EAA, bylo základní myšlenkou vytvořit platformu sdružující instituce s přímou zákonnou odpovědností, která dokáže efektivněji převádět odborná doporučení do praxe. Vazby mezi EAC a EAA však zůstávají silné a projevují se ve společných aktivitách a výstupech, mezi něž patří například Pracovní skupina pro zemědělství, lesnictví a správu venkovské krajiny (Working Group on Farming, Forestry and Rural Land Management) nebo čtvrtletník European Affairs Update.

Strategické priority a výstupy EAC

Činnost EAC se dlouhodobě opírá o principy a cíle stanovené Maltskou úmluvou (Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy z roku 1992) nebo Úmluvou z Faro (Úmluva o hodnotě kulturního dědictví pro společnost z roku 2007). Další strategické směřování bylo vytyčeno v roce 2015 dokumentem Amersfoort Agenda, na který navázala iniciativa Making Choices. Ta vedla k ustavení několika pracovních skupin zaměřených na klíčové otázky archeologické památkové péče. Výsledkem jejich činnosti byla řada metodických příruček a doporučení zaměřených například na přínosy záchranné archeologie, na téma selekce při tvorbě archeologických fondů nebo definování národních výzkumných rámců. Tyto materiály jsou volně dostupné online a představují jeden z praktických výstupů EAC.

Na základě průzkumu mezi zástupci členských zemí byly v roce 2024 formulovány aktuální priority EAC, které odrážejí současné výzvy oboru:

Potenciál občanské vědy
Památková kriminalita
Role archeologického dědictví při správě krajiny a územním plánování
Dopady změny klimatu a potřeba udržitelnosti oboru

Příspěvky z každoroční tematicky zaměřené konference jsou pravidelně zveřejňovány ve zkrácené verzi ve sborníku EAC Occasional Papers a v plné verzi v online časopise Internet Archaeology.

Konference 2026: Archeologická kriminalita jako hlavní téma

Odborná, konferenční část výročního setkání byla zaměřena na problematiku archeologické kriminality, zejména na nelegální obchod s archeologickými nálezy a vykrádání archeologických lokalit. Tomu odpovídaly i tři sekce, které cílily na dílčí aspekty problému:

Spravedlnost pro dědictví: Právní reformy v boji proti drancování archeologického dědictví (Justice for Heritage: Legal improvements against looting of archaeological heritage)
Kolaborativní přístupy (Collaborative approaches)
Inovativní přístupy ke snižování kriminality (Innovative approaches to reducing crime)

Účastníci a účastnice výročního setkání EAC. © Ministerio de Cultura. Museo Nacional y Centro de Investigación de Altamira.

Právní nástroje a změna společenského přístupu

První sekce měla pojmenovat odlišné potřeby států, a tedy i jejich rozdílné přístupy k řešení problémů. Přednášející věnovali pozornost zpřísňování trestů, nedostatkům mezinárodního práva, způsobu posuzování škody, tvorbě metodik či vzdělávání. V poslední uvedené oblasti stojí za zmínku úvodní příspěvek konference, který přednesl Leonard de Witt z holandského památkového úřadu (Cultural Heritage Agency of the Netherlands). Výbornou glosou přirovnal fungování nelegálního obchodu s archeologickými nálezy k obchodu s drogami (společensky akceptované, velké úsilí proto přináší pouze malý úspěch) a, trochu nečekaně, s exotickými zvířaty. Pointu příspěvku vystihl ve výroku jednoho z prodejců plazů: „My reptiles have gone out of fashion, they are outdated.” Právní nástroje totiž mohou fungovat pouze za předpokladu, že se společnost ztotožňuje s nastavenými pravidly. V opačném případě bude zákony porušovat. Proto je nutné pracovat s veřejností a vzděláváním, aby společnost pochopila, že archeologické dědictví není artiklem. Když se to podaří, obchod s archeologickými nálezy vyjde z módy stejně jako obchod s exotickými plazy.

Spolupráce archeologů, institucí a veřejnosti

V druhé sekci byly představeny různé formy a druhy spolupráce – jak mezi odborníky a laiky, tak mezi odborníky různých států. Do první kategorie lze zařadit příspěvek od kolegů z Lucemburska (Mei Duong a David Weis, National Institute of Archaeological Research, Luxembourg) či Saska (Josefine Falkenberg, Archaeological Heritage Office of Saxony, Germany), kteří postupně vytváří koncepční řešení spolupráce mezi archeology a amatéry. K tomu patří také vývoj evidenčních systémů, které ale prozatím nedosahují úrovně nastavené nizozemským PAN, britským PAS, či českým AMČR-PAS. Mezinárodní spolupráci představila Eva Steigbergerová z Rakouska (Federal Monuments Authority, Austria), která demonstrovala mimo jiné úspěšnou spolupráci se Slovenskem při navrácení římské masky.

Inovativní přístupy: od AMČR-PAS po umělou inteligenci

V sekci zaměřené na inovativní přístupy zaznělo několik příspěvků, které se opět týkaly spolupráce mezi archeology a detektoráři. Ve společném příspěvku zde Archeologické ústavy AV ČR (Jan Mařík za ARÚ, a Róbert Antal za ARÚB) představili právní rámec využití AMČR-PAS při formalizaci a kultivaci spolupráce s amatéry, a také roli tohoto informačního systému při edukaci a prezentaci archeologického dědictví. Příspěvky s podobným zaměřením přednesli také kolegyně ze Slovinska (Judita Lux a Mihela Kajzer, Institute for the Protection of Cultural Heritage of Slovenia, Ursula Belaj, Criminal Police Directorate, Slovenia) a Estonska (Ulla Kadakas, Estonian History Museum, Nele Knagert, National Heritage Board, Tuuli Kurisoo, Talinn University, Estonia). Z tohoto rámce vybočovaly dva příspěvky, které stojí za samostatnou zmínku:

Barney Sloane, zastupující Marka Harrisona (oba z Historic England, UK) prezentoval intenzivní práci s různými společenskými a profesními skupinami – tréninkové programy pro policii či iniciativa na zapojení mládeže slaví úspěchy, protože v praxi pomáhají předcházet protiprávní činnosti a zároveň budovat pozitivní vztah ke kulturnímu dědictví.
Dante Abate (ERATOSTHENES Centre of Excellence, Limassol, Cyprus) ve svém technologicky zaměřeném příspěvku představil nástroj na monitorování online prodeje kulturního dědictví, který zahrnuje využití umělé inteligence.

Závěrem

Dokladem dobře zvoleného tématu konference a zájmu účastníků byla čilá diskuze, a to jak v jednotlivých sekcích, tak i mimo ně. Setkání tak bylo vhodným místem pro networking a budování základů pro budoucí mezinárodní spolupráci. Snad tedy můžeme věřit, že se ochrana archeologického dědictví bude nadále zlepšovat.

Shrnutí

EAC propojuje evropské instituce odpovědné za správu archeologického dědictví a vytváří společné standardy archeologické památkové péče.
Doporučení a metodiky EAC přispívají k modernizaci správy archeologického dědictví v Evropě a inspirují rozvoj české infrastruktury AIS CR.
Hlavním tématem letošního výročního zasedání byla archeologická kriminalita, zejména boj proti nelegálnímu obchodu s nálezy a vykrádání archeologických lokalit.
Účinná ochrana archeologického dědictví vyžaduje vedle legislativy také vzdělávání veřejnosti, mezinárodní spolupráci a využívání moderních technologií, včetně umělé inteligence.